Rašelina Loket  
     
     

Rašelina je nahromaděný,
částečně rozložený rostlinný materiál.
Obsahuje převážně organické látky
(celulózu) a organické kyseliny, pH 2-6.

Rašelina vzniká v rašeliništích,
které se často lidově
nazývají močály, bažiny nebo slatě.

 
 

Rašelina se vrství z rostlinného materiálu, obvykle v bažinatých oblastech, kde je omezen úplný rozklad rostlin díky
acidickýma anaerobním podmínkám.

Je složena převážně z vegetace mokřin:
stromů, trávy, hub a ostatních druhů
organických zbytků, jako je hmyz
a živočichové.

 

Nálezy téměř dokonale konzervovaných těl z doby bronzové a železné dokládají schopnost rašeliny uchovat živočišné tkáně po tisíciletí.

 

Rašelina roste velmi pomalu.
Její přírůst je asi milimetr za rok.

 

Rašelina roste vrstvu po vrstvě,
tak jak se materiál ukládá na sebe
a stupeň rozkladu (nebo humifikace)
závisí hlavně na složení
a míře nasycení vodou.

   
 

Vrchovištní rašeliniště V Borkách
je staré přibližně 6 000 let.
Zdejší rašelina je velmi kvalitní
a vhodná pro lázeňskou léčebnou péči.

 

Rašeliník (Sphagnum L., 1753)
je botanický rod čítající 150–350 druhů
mechů rostoucích převážně na rašeliništích
v rašelině. Zástupci tohoto rodu mohou
ve svých buňkách pojmout velké množství vody; některé druhy dokonce i dvacetinásobek hmotnosti sušiny,
díky čemuž se také rašeliník prodává
jako doplněk půdy.

 
 

Rašelina se využívá
pro přípravu léčivých lázní.
Rašelinové bahno se užívá k léčení například
při onemocnění kloubů.

 

Rašeliník může okyselovat
své prostředí tím, že váže některé
kationty jako je vápník nebo hořčík a uvolňuje vodíkové ionty.

Pokrývá 1% souše a dokáže
své výtrusy vymrštit rychlostí
až 110 km v hodině.